Dárek

Vážení a milí moji čtenáři. Tak předevčírem došlo konečně na dlouho slibovaný i avizovaný rozhovor s šéfdramaturgem Divadla na Vinohradech panem Janem Vedralem jménem vedení divadla. Víte,přátelé,na mne neplatí ani zásadní mlčení ředitele Tomáše Töpfera,ani křik uměleckého šéfa Juraje Deáka. Ale mluvčí vedení,šéfdramaturg pan Vedral,ten na mne platí,protože ho beru jako AUTORITU divadla,je to nesmírně chytrý a vzdělaný muž ve svém oboru,spisovatel,dramaturg,umělec,pedagog a především úžasný i člověk. Známe se celých 22 let. Potěšil mne,když mne na začátku vzájemného rozhovoru nazval rovněž divadelníkem. Jen ještě jednou v životě se mi dostalo ocenění,když mi přítel režiser Jiří Menzel řekl,že by mu bylo ctí si se mnou tykat. Ale zpět k rozhovoru. Nebudu rozvádět jednotlivé myšlenky,pan Vedral mi měl vyčinit za moje webové stránky a skutečně jsme o 2 konkrétních příkladech mluvili. Souhlasím s jeho základní ale myšlenkou. S tím,že publikuji o Divadle na Vinohradech na svém webu,vstupuji tak na mediální otevřený prostor a jsem se svými někdy kritickými názory ve střetu zájmů,protože kritizuji svého zaměstnavatele a nejsem v tu chvíli loajální k podniku,jehož jsem zaměstnancem. Myšlena je absolutní loajálnost. A s tím má u mne i Jan Vedral prý problém. Rozumí mým psaným pocitům,často je i chápe,ale jako zaměstnanec Dnv takhle veřejně publikovat nesmím. Škodím tím prý velmi divadlu i sobě. Čtenáři prý pochopí mé texty potom i jinak,neznaje všechny divadelní souvislosti. Této premisi úplně rozumím a tak jsme uzavřeli džentlmenskou dohodu. Já již od 8. března 2018 nebudu vůbec kriticky psát o Divadle na Vinohradech,abych neškodil. Tečka. Já v životě vždy dohody plním a protože je to dohoda s Honzíkem Vedralem,věřím mu i ty okolnosti kolem. Mám ho velmi rád a slyšíme na sebe. Mám u placek s DVD filmy rád bonusy,třeba vystřižené scény. Pro mne není problém psát kritiku nadále jen do " šuplíku " a teprve kalendářní ČAS ukáže v budoucnosti,v čem všem jsem měl pravdu. Takové vystřižené " nepublikované texty ". Velmi změním tedy obsah střední části BLOGU,o Divadle na Vinohradech to budou už jen občasné informace,protože na jen samou chválu máme oficiální webové stránky divadla s poštovní mailovou ředitelskou diskusí. Samozřejmě,že abych měl absolutní kontrolu nad nezávadností mých stránek,zastavuji u sebe živou on-line DISKSI,kde mohli lidé psát své názory. Ale můj blog funguje a bude fungovat i dál. A proč jsem nazval tuto glosu dárkem? Nad naším rozhovorem Vedral - Veselý jsem přemýšlel celou středu,kdy zrovna měl ředitel Tomáš Töpfer svátek. A teď co mu dát a jak gratulovat? Nu,protože je dnes končící čtvrtek a tedy MDŽ,vzpomínáte určitě,že to býval " hlavně den mužů " a tak má pan Töpfer moji dohodu a rozhodnutí ode mne k MDŽ jako dárek. V záhlaví glosy mám fotografii počitadla na mém blogu s kulatými 40 tisíci čtenáři. Zrovna dnes !!! To je ten mediální veřejný prostor,do kterého denně vstupuji a prý " škodil " . Vím od čtenářů,že jsem se u tisícovek z nich zasloužil o jednak pozornost a zájem o naše Divadlo na Vinohradech a také jsem se tím zasloužil o prodej tisíců vstupenek k nám. Škoda. Ale v Anketě,jestli fakt ničemu nerozumím,kliklo zatím jen pouhých 11 čtenářů,že ano a nerozumím. Děkuji,že jich je jen 11. A Vám,milý Honzíku,opravdu upřímně děkuji. Nemlčel jste,ale ani nekřičel.