NIKDY

Přátelé,hrajeme mj. z mnoha her našeho repertoáru i představení " Nikdy ". Název hry s různým významem v různých okolnostech života. Já NIKDY !!! nezveřejním podrobněji,oč v následující glose jde. Ale nedá mi to,abych jen tak k tomu mlčel. Stala se našemu zaměstnanci Divadla na Vinohradech " takvá dost nepříjemná věc ". Životní situace,kterou projdeme v životě každý z nás,i já,kdysi před mnoha roky a nedávno. A protože jde o zaměstnance se 40 lety práce u nás v divadle,předpokládal jsem,že když se obrátí o pomoc,že mu i bude " pomoženo ". Ne tak ale v případě našeho zaměstnavatele a našeho ředitele. Protože jsem pomáhal napsat úřední dopisy - žádosti svému divadelnímu kolegovi a příteli,vím o celé záležitosti samozřejmě mnohem víc. Aniž bych prozrazoval víc a další,to opravdu NIKDY,požádal můj kolega  DOPISEM o osobní přijetí a rozhovor pana ředitele Tomáše Töpfera,zda mu může nějak pomoci jako DnV. Je polovina září a vůbec,ale vůbec NIC,žádná schůzka a rozhovr. Styděl bych se já,být na místě ředitele,potkávat tohoto svého kolegu v zákulisí a pracovně přímo na jevišti,když pan Töpfer hraje. Dělat mrtvého brouka. Brouka v hlavě jsme už tady u nás hráli přes 20 let,ale lidsky byl Viktor Preiss tedy lepší ..... Za ředitelování pana Gregoriniho jsem byl jednou rovněž v podobné situaci a pan Jindřich Gregorini zareagoval tehdy jednznačně. A IHNED POMOHL. Žil se svými podřízenými. Svými řádky teď ani nehodnotím,ani nekritizuji,ani neřeším,TO MI NEPŘÍSLUŠÍ,jen ale konstatuji,že vím a jak mnoho jsme se v současnosti " změnili ". Vztahy na pracovišti jsou - a řeknu to bez obalu - v prdeli. A do té p... e vlastně svým mlčením a abslutním nezájmem ředitel mého kolegu poslal. Dříve existovaly tzv. vtipy beze slov (Dikobraz),tohle je ale smutek beze slov.