Před oponou

17.05.2018 19:45

Sloupek ředitele Tomáše Töpfera v Divadelních novinách DnV v květnu. 

Tak jsem si se zájmem přečetl zamyšlení našeho ředitele v Divadélkách. Vzal jsem to jak rybu. Odstranil jsem maso a zbyla mi kostra jeho článku. Cituji :

- Než však stačím odpovědět,dodají: "Ale nějakou komedii.My se chceme pobavit. Už tak máme dost starostí."

- Zprvu jsem se na ty diváky,kteří berou divadlo jen jako zdroj zábavy,zlobil. Pak jsem je vzal na milost.

- Mohu však naše diváky ubezpečit,že se u nás nudit nebudou a že strávit pěkný večer ,kdy napjatě sledujete    příběhy,je stejně zábavné jak ta nejveselejší komedie.

- Přijďte do divadla " osprchovat " svou duši. Je docela jedno jestli se budete smát nebo plakat. Obojí je            očistné,když se u toho nebudete nudit.

Rozumím panu řediteli,jak to myslí. Nejsme soukromé divadlo bez dotací nebo grantů a tak si můžeme dovolit i experimenty a dokonce i musíme jako divadlo pod Magistrátem. Odpovídá tomu i dramaturgie každé divadelní sezony. Nic proti ničemu. Střih !!! Vzpomínám na kdysi u nás v DnV oblíbené čistokrevné komedie,kdy se diváci opravdu bavili. Je zbytečné připomínat staženého Brouka v hlavě. Vzpmínám ještě dál v čase na vynikající konverzačky Městských divadel pražských. Nebo na jejich první muzikály. Vzpomínám ještě dál v pražském prostoru na legendární Divadlo Semafor nebo Atelier nebo Činoherák. Diváci se chodili opravdu bavit v pravém smyslu toho slova,aniž by museli řešit příběhy na jevišti. Nejveselejší komedii nelze srovnat s jiným druhem divadelního představení slovním obratem,že je to stejná zábava. A není jedno,jestli v hledišti se směji nebo pláču. Rozumím i těm divákům,kteří fakt hledají návštěvou divadla cíleně zábavu,aniž by jim cokoliv ze hry připomínalo reálný svět kolem nich plný starostí a stresu naší doby. Neodmítám a neopovrhuji čistokrevnou zábavou. Kde jsou v televizi různé ty estrády nebo přímé Adamcovy přenosy z náměstích,kde účinkovali nejoblíbenější umělci,aby rovněž " jen " pobavili publikum i diváky. Nic takového už roky v televizi není a již ani nikdy nebude! Proto to lidé hledají třeba v Divadle U Hasičů nebo Na Jezerce nebo u Heřmánka ..... Náš milý ředitel se zamyslel ve svých novinách,já polemizuji na svém webu,ale nekritizuji tím vůbec Divadlo na Vinohradech,takže tento můj text nepodléhá nařízené cenzuře. Ano,rád se podívám v divadle i na vážné kusy a nebo i experimenty,ale když mám na to náladu a cíleně si to vyberu. Duši si rád " osprchuji " ,ale srandou. Fakt se v dnešní době blbě žije a každý den je pro nás " obyčejné " dost náročný na všechno. Takže chápu ty diváky a rozumím jim,kteří se chtějí primárně 2 - 3 hodiny bavit. Prý nerozumím vůbec divadlu,ale rozumím našim divákům a svým čtenářům. Dělejme tedy " divadlo" srozumitelné všem a naslouchejme jejich přáním. PS : omlouvám se všem,kdo se budou cítit dotčeni slovem nebo probůh moji myšlenkou.