Tak pouhé 2 dny......

Tak pouhé 2 dny  ....  a o 1 tisíc čtenářů víc. Připadám si občas jako " kopretina " s otrháváním květných lístků. Má mě rád,nemá mě rád,má mě rád,nemá mě rád .... obecně a vyhodí mne,nevyhodí mne,vyhodí mne,nevyhodí mne ... konkrétně. Ředitel Divadla na Vinohradech Tomáš Töpfer. Stále mám ředitele " Tomáše " velmi rád. Umělec s velkým U,manažer urputný až skoro buldozer (slova herce ... veřejně v televizi,hmmmm,kdybych si teď vzpomněl),lidsky složitý a kolem sebe škatulky. Patříš do jeho ředitelských a osobnostních škatulek nebo vůbec ne. Slyšel jsem dnes do očí hlášku,že si často prý " koleduji ". Odpověděl jsem,že celý život jsem rebel. Kdybych jím nebyl,žiji již léta v ústavu pro slabozraké a remcám jen na život. A jakobych nežil. Kdyby můj děda nezachránil ve válce Jaroslava Haška,nikdy by nevznikl román " Dobrý voják Svejk " . Kdybych již v mládí propadl pocitu invalidy,nikdy bych býval nepracoval a jen se " vezl ". A tak ze mne Töpfer vlastně udělal před 4 roky blogera. Moje obrana řediteli se stala útokem v divadelní branži. Láskyplným útokem. Miluji divadlo - mám v záhlaví mého webu. Když leccos i vytýkám,jen svými slovy a písemnými prostředky pozoruji a reaguji. Proč je stále naše vrátnice proteklá vodou se skvrnami na stropech? Prý,bude rekonstrukce. A to nemáme pár stovek na " maníka ",který by štětkou přetáhl oba stropy? Na .... lo by mne,když prý ne. Máme problémy s určitým elektronickým zařízením. Prý bude rekonstrukce. Ale chyba není v tom zařízení .... Co jsem měl dělat s desítkami a desítkami žádostí lidí od soboty ráno v den smrti Gábi Vránové,když pietní místo zřídíme až v 1. pracovní den. Vždyť je přece víkend. Ale prý jsem bezprostředně napsal,že divadlo se vykašlalo na Vránovou. Pvídala jedna paní. A o týden později povídala,že jsem úmyslně zašantročil obraz paní Vránové k pietnímu obřadu. Ale dnes? Nadřízeným je prý jedno,co si vzájemně ve vrátnici provádíme. A voda teče a řeči plynou. Takže NESMÍM již vůbec nic psát o našem divadle,samozřejmě ústním podáním,ne písemným nařízením,protože cenzura přece neexistuje. Nesmím ve službě předat své vizitky s adresou mých www  stránek,ale jen jsem to slyšel. Písemně nic. A tak mlčím o mnohém,i když tím žije celé divadlo. Souhlasím,že co se doma uvaří,má se i doma sníst. Ale vařit v normálním kastrolu. Jinak vznikne " papiňák " a já občas bouchnu. Za všechny. Všichni by jenom jedli,ale nikdo ve finále nevaří se mnou. Ty co nevaří jsem nazval divadelní pavlačí. Drbat,to jo ..... Ale zpět k té zmíněné KOPRETINĚ. Moji čtenáři také otrhávají pomyslné lístky,co se mnu bude dál. Národní sport,sázet. Takže během 2 dnů o tisíc čtenářů víc,co bude dál? I proto,ale drtivá většina čtenářů mne čte kvůli informacím,mému stylu " vyprávění " a kvůli " zábavě " formou odkazů na Youtube. Bohužel,musím se vyhybat tematu Divadlo na Vinohradech. Střet zájmů,je to můj zaměstnavatel a já práci existenčně potřebuji. Stejně o ni " rekonstrukcí " přijdu,na to si VSAĎTE !!! Já se teď vsadím,že jsem si opět v divadle tímto textem " pohoršil ". Se slovy nebožtíka,že horší už to být nemůže,se s Vámi loučím. V 01.37 úterý,protože za 3 hodiny vstávám do služby.

PS : citát,že Tomáš Töpfer je buldozer - je od herce,i mého přítele Míši Pavlaty. Vzpomněl jsem si.